Cílem je využít hořčík z kieseritu a amonium a fosfor z kalu k růstu krystalů struvitu v kalovém pásu.
Struvit má strukturu podobnou písku s typickým složením živin 5 %N, 23 %P2O2 a 12 %MgO. Struvit je fosforečnan hořečnato-amonný (MAP), jehož výhodou zvyšující účinnost je, že část dusíku z kejdy je ve struvitu vázána jako amonium a je chráněna před nitrifikací a ztrátami vyluhováním. Kromě toho má fosforečnan z kejdy v nové směsi Struvit velmi dobrou rozpustnost v kyselině citronové, a tím i dostupnost pro rostliny prostřednictvím kořenových exudátů, srovnatelnou s trojnásobným superfosfátem. Fosforečnany jsou tak chráněny před stárnutím a zůstávají pro rostliny snadno dostupné. Vzhledem k poměrně vysoké hmotnosti (objemová hmotnost 1 380 kg/m3) je obtížné Kieserit fine homogenně namíchat například do cisterny na kejdu o objemu 20 m3. Výhodou zavádění Kieseritu fine "just-in-time" do rozmetadla je, že lze vytvořit přesnou směs a také to, že krystalizace začíná až v půdě a v rozmetacím voze se netvoří nánosy podobné písku. Média se již nemohou segregovat, dokud se nedostanou do půdy.
